Naše tipy na vhodnou kosmetiku

Color Emulze – barevné tónování na 6-8 mytí

TÓNOVACÍ EMULZE
Vhodné především v letním období, kdy slunce, chlorovaná a slaná voda vyblednou barevný pigment vlasů. Emulzi lze použít samostatně - nanášet přímo z tuby, nebo ji přimíchat do mycí lázně - jemnější výsledek.

Použití: Color Emulze se nanáší na umyté, ručníkem vysušené vlasy. Nechá se působit 20 minut, poté se pouze oplachuje čistou vodou (už není potřeba šamponovat) tak dlouho, dokud neteče čistá voda. Na závěr se vlasy ošetří Balzámem na vlasy.

Jako mycí lázeň: malé množství Color Emulze se přidá do šamponu, nechá se působit 10 minut, poté opláchnout, opět ošetřit Balzámem na vlasy.

Jako zábalová kúra: do Regenerační kúry Pěsticí faktor 1 přidejte malé množství Color Emulze a opět nechejte podle potřeby kúru působit. Poté už jen řádně vymýt čistou vodou.

Barevné odstíny se mohou lišit od vyobrazených fotografií v závislosti na nastavení monitoru.

Normální pokožka

Charakteristika: pleť je bez lesku, póry jsou stěží zřetelné. Určité množství mazu může být patrno v T-zóně. Pleť nebývá citlivá, dobře snáší kosmetické ošetření. Lze volit větší škálu kosmetických přípravků než u pleti mastné nebo suché. Normální pleť znamená nejméně problémů, na druhé straně je péče zaměřená na udržení normální pleti náročná.

Jak ošetřujeme normální pleť kosmetikou SynCare: pro ošetření normální pleti platí krokový postup: odlíčení - čištění - tonizace - masáž a výživa (regenerace) - ochrana. Vhodná je většina odličovacích a čistících prostředků. Většina masek (mimo masek na problematickou pleť), masážní krémy i oleje SynCare Basic, krémy s přírodními oleji (řada SynCare Basic, Nicream) a mořská řada (Lacrima). Pro pravidelné ošetřování normální pleti je určený krém RENOVIA, speciálně vyvinutý pro tento účel.

Několik informací o opalování na slunci

Pohled do historie opalování
Opalování podléhalo i v historii řadě módních trendů. A tak se světlá pokožka střídala s bronzově opálenou. Ve starověkém Římě si běžně bohaté ženy zesvětlovali pleť rtutí.
Opálená kůže znakem chudoby. Tato představa platila i pro většinu středověku. Anglický dramatik Shakespeare v komedii Mnoho povyků pro nic shledává neopálenou kůži za společensky významnější. Názor na barvu pokožky se v Evropě začal měnit až s průmyslovou revolucí, kdy vzhled člověka byl stále více spojován s fyzickou přitažlivostí a méně se společenskou třídou. Přesto, po celé 18. a většinu 19. století byla bělost kůže oceňována více než její opálení. Nejvíce byly ceněny krásky se sněhobílou pletí a pihami.
Pravou vášeň po opálení s bronzovým nádechem zažehla až světoznámá modní návrhářka Coco Chanel, která se ve dvacátých letech minulého století na francouzské riviéře objevovala s dokonalým opálením velmi tmavé barvy. I když již v roce 1939 vyslovili američtí lékaři hypotézu, že některé druhy rakoviny kůže mohou souviset s nadměrným opalováním, první ucelená doporučení, jak se účinně chránit před sluncem a jak se správně opalovat, se objevily až v 70. letech minulého století.

Slunce a umělé zdroje jako impulz tmavnutí kůže
Slunce je hvězdou naší sluneční soustavy, kolem níž se pohybují ve svých drahách jednotlivé planety. Jedná se o vysoce energetický zdroj, který uvolňuje řadu částic, mimo jiné i fotony ultrafialového záření. To je významné pro opálení kůže. Část UV záření ze Slunce na zemský povrch zpravidla nedopadne. Jedná se o UVC, které filtruje ozonosféra. Tento typ záření je smrtící i pro člověka. Umíme jej vyrobit uměle a využíváme jej pro likvidování mikroorganizmů, například v laboratořích nebo i při sterilizaci nástrojů.
UVA záření proniká i přes tenkou vrstvu skla nebo vody, přímo poškozuje naši genetickou informaci uloženou v jaderné DNA. Některé jeho účinky se neprojeví ihned, ale až po mnoha letech. Je označeno za hlavní rizikovou složku UV záření, která urychluje stárnutí pleti a bohužel přímo zapříčiňuje některé typy rakoviny kůže.
UVB záření má vyšší energii než UVA, ale větší rozptyl a menší schopnost průniku. Proto je snadněji odfiltrované sklem nebo oděvem. Na druhé straně poškozuje buňky přímo a ihned. Je zodpovědné za hlavní projevy spálení kůže bezprostředně po opalování. I tento typ záření je odpovědný za rozvoj rakoviny kůže.

Slunce i hřeje - na to se často zapomíná
Slunce vysílá na Zemi nejen fotony UV záření, ale také viditelného světla a fotony infračervených délek, které vnímáme jako teplo. Povrchová teplota kůže může při opalování dosáhnout až 60° C. To společně s UVA a UVB zářením prohlubuje nepříznivé působení na organizmus. Navíc nastává rychlá dehydratace kůže. To je nebezpečné především pro malé děti a seniory, jelikož voda je doplňována z vnitřního prostředí organizmu.

Opalování a vitamin D
Opalování jako celek je spíše estetickou záležitostí. V rozumné míře a rozsahu, s náležitou ochranou jej nelze předem pokládat za škodlivé. Krátkodobé celotělové ozáření je dokonce žádoucí pro tvorbu vitaminu D. Uvádí se, že po zimě až 70% populace v našich klimatických podmínkách má nedostatek vitaminu D, který je nezbytný pro hospodaření s vápníkem a mineralizaci kostí. Dostatečné množství se vytvoří, jestliže, pokud možno, co největší plochu našeho těla vystavíme slunečním paprskům mezi 11. až 13. hodinou na dobu deseti minut.

Kdo vyšetří moji kůži?
Kompetentní k vyšetření kůže je v první linii praktický lékař, který vás může odeslat na specializované vyšetření, zpravidla na dermatovenerologii. Zdravotní pojišťovny nabízejí řadu preventivních programů, které jsou zaměřené i na dermatoskopické vyšetření kůže a kožních "znamének". Zeptejte se ve vaší zdravotní pojišťovně na aktuální nabídku hrazených programů.

Rozdíly mezi bio potravinami a bio kosmetikou

Na stránkách Zpravodaje jsme se bio kosmetikou zabývali nezčíselněkrát. Přesto pokládáme tuto tématiku za stále aktuální. Český trh kosmetických přípravků je silně konkurenční a jakákoli "výhoda" představuje jak marketingový, tak odborný potenciál. Umění správně nabídnout a vysvětlit, co je bio, je důležité nejen pro prodej, ale především pro důvěru mezi kosmetičkou, potažmo lékárnou a klientem.

Historie ekologického zemědělství
Bio potraviny nejsou pojmem, který se objevil v posledním desetiletí. Pravdou je, že těsně před 1. světovou válkou, někdy kolem roku 1910, začal britský botanik Sir Alber Howard propagovat způsoby ekologického zemědělství. Spolu s jeho ženou, která se zabývala fyziologií rostlin, vypracovali zásady ekologického zemědělství, které knižně vydali na počátku 40. let minulého století pod názvem An Agricultural Testament. Jednalo se o první, skutečně vědecké dílo, které stanovilo zásady pro ekologické zemědělství a výrobu bio potravin, platící dosud.
Konec 2. světové války znamenal pro lidstvo nový úkol - zajistit dostatečné množství potravin pro národy, které dosud trpěly válečnými strastmi. K tomu se hlásil o svoje nároky nově vznikající, tak zvaný třetí - rozvojový svět. V relativně krátkém časovém úseku bylo třeba zlepšit úroveň výživy téměř miliardy lidí. Jak se později vyjádřil americký biolog M. Paul: "Na ekologii prostě nebyl čas". Z USA se šířila tzv. zelená revoluce, která hlásala použití nových postupů a látek, které vedly k zvýšení výnosů. Byl to čas DDT a masivního využívání chemických hnojiv. Avšak již v té době existovala v Británii první organizace pro ekologické zemědělství - Soil Association. Zásadním krokem při sjednocení pravidel pro ekologické zemědělství byl vznik Mezinárodní organizace ekologického zemědělství IFOAM v roce 1972. Na jejím základě začaly vznikat národní dobrovolné certifikační instituce, které udělují značky bio potravinám a bio produktům a kontrolují dodržování závazných standardů. V posledních dvaceti letech vznikla rovněž série zákonů o ekologickém zemědělství, které s touto certifikací počítají a v budoucnu se předpokládá další zpřísnění pravidel.

Bio potraviny
Výrobce bio potraviny v ČR musí splňovat podmínky, které jsou dány Zákonem 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a nařízením Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označovaní ekologických produktů. Producenti bio potravin podstupují přísnou vstupní kontrolu, která se týká např. využívání hnojiv, způsobu obdělávání půdy nebo ustájení a porážky zvířat. Po úspěšné certifikaci obdrží právo umístit v označení výrobku chráněnou značku bio potraviny. Následně jsou pravidelně kontrolováni, zda dodržují zákonná nařízení pro ekologické zemědělství. Pokud výrobce neoprávněně přidělí potravině označení bio nebo "z ekologického zemědělství", může dostat až milionové pokuty. Konkrétní pravidla platí také pro prodej bio potravin, které musí být viditelně odděleny od jiných potravin.

Certifikace bio kosmetiky
Zatímco bio označení na potravině je možné jen na základě splnění podmínek daných zákonem a při platnosti časově omezeného certifikátu, použití označení bio, přírodní nebo ekologický u kosmetiky není zákonem regulováno.
Každý výrobce může dle vlastní úvahy uvést na etiketu kosmetického přípravku označení "bio" nebo kupříkladu "přírodní". To je pro zákazníky matoucí. Proto vedl tlak některých výrobců kosmetiky k tomu, že byly ustaveny nezávislé certifikační programy pro přírodní a bio kosmetiku. Taková kosmetika podléhá podobným pravidlům, jaké mají bio potraviny, a jejich výrobci jsou pravidelně kontrolováni, zda tato pravidla dodržují.

Vždy se podívejte, zda bio kosmetika má přidělenu ochranou certifikační značku, a zjistěte si, co tato značka znamená.
Někdy si výrobce vytvoří vlastní značku bio kosmetiky, vlastní standardy a sám sebe kontroluje. To je proti všem pravidlům bio certifikace. Certifikaci musí provést nezávislá odborná kontrolní autorita, která nemá k výrobci žádnou vazbu.
V ČR se nejčastěji setkáte s kosmetikou kontrolovanou například těmito renomovanými kontrolními organizacemi: KEZ (ČR), BDIH (Německo), ECOCERT (Francie) nebo Soil Association (Velká Británie).

Všechny tipy na vhodný nákup kosmetiky